Podrobnosti
Stiahnuť Docx
Čítajte viac
Dobrá. Je jeden člověk, který jel společně se skupinou turistů či s jakousi výzkumnou skupinou do Afriky či tak něco. A samozřejmě tam není žádná doprava a komunikace je velmi obtížná. Tak někdy museli použít vrtulníky. Teď je tam tedy jedna osoba, která jim údajně měla pomoci s překladem, nebo domorodý průvodce šel společně s vědci, s výzkumnou skupinou. A pak, jakmile se dostal do vrtulníku, stěžoval si: „Helikoptéra je příliš hlučná. Lidé mluví příliš mnoho. Moc kouří a sedadlo je příliš úzké, prostor je příliš těsný…“ Neustále si naříkal a stěžoval si, sténal a po celou dobu křičel. Člen posádky ho tedy vyvedl ven, pověsil ho na křídlo či tak něco, pověsil ho na lano a on tam visel: „Tady to máš, máš spoustu místa.“ A pak v té době zakřičel ještě hlasitěji: „Prosím, pusťte mě dovnitř!“Tak tohle je problém i s námi. Někdy si nevážíme dobré situace či dobrého přítele nebo dobrého společníka, dokud ho či jí neztratíme, dokud neztratíme situaci či dokud se situace nezhorší, stane se nesnesitelnější, a pak bychom byli šťastní, mít jen to, co jsme měli.Podobně, budeme-li si v životě příliš stěžovat, příliš bezdůvodně, Bůh nás nechá projít mnoha problémy dokud nezavřeme svá ústa a pak se pravděpodobně v tom čase modlíme: „Ach, prosím!“ Takhle se lidé modlí každý den jen proto, že si dříve stěžovali a pak se dostali do problémů. Pak si znovu rozmyslí, co měli, a pak si toho více váží. Teď rozumíte? (Ano.)Photo Caption: Pravé světlo nelze nikdy zakrýt, i když světské prostředky tolik chtějí, aby bylo zastřeno!